﻿
&names=date,name,shortName|
*,"Escadrille N 62","Esc. N 62"|
1917.06.02,"Escadrille SPA 62","Esc. SPA 62"|

&descriptions=date,text|*,"Jednotka byla poprvé vytvořena 22. června 1941 v Kyjevě ukrajinským velitelstvím GVF jako letecká skupina Civilní letecké flotily (GVF). Dne 24. června byla reorganizována na zvláštní letecký pluk GVF složený ze čtyř letek a od 28. června nesla název Kyjevská zvláštní letecká skupina Civilní letecké flotily (KOA GVF). Do jejího stavu bylo zařazeno 146 letounů ukrajinské GVF.
*,"Escadrille 62 byla oficiálně vytvořena 11. srpna 1915 v Lyon-Bronu pod velením poručíka Henriho Hormenta. Původní výzbroj tvořilo šest dvouplošníků Maurice Farman MF 11, které předtím sloužily u MS.3. Jednotka proto původně nesla označení MF.62. Po celý rok 1915 zůstal MF 11 jejím jediným typem letounu.
Několik dní po vzniku MF.62 opustila Lyon-Bron a přesunula se na letiště Breuil-le-Sec v oblasti Oise. Byla podřízena 6. armádě generála Duboise a 1. letecké skupině se štábem v Dijonu. Jako armádní letka plnila po většinu roku 1915 především pozorovací a fotografické průzkumné úkoly, včetně vyhledávání nepřátelských letišť. Docházelo i ke střetnutím s nepřátelskými letouny, ale nepřítel většinou jednoduše unikl. Dne 24. září 1915 se MF.62 přesunula na letiště Tricot severozápadně od Compiègne. Od 25. září se zapojila do třetí bitvy v Artois v rámci nové francouzsko-britské ofenzivy u Ficheux na frontě La Bassée.
Dne 10. února 1916 poručík Albert Deullin a jeho pozorovatel poručík Colcomb donutili německý letoun přistát na francouzském území. Při fotografické misi 30 km za německými liniemi na Farmanu F 40 je napadl nepřátelský letoun. Francouzské posádce se podařilo přinutit Němce přistát na francouzské straně a poté dokončila svůj úkol. Nad cílem strávila 30 minut a čelila silné protiletadlové palbě. Toto vynucené přistání německého stroje se stalo prvním oficiálním vítězstvím letky.
Rychle zastarávající Farmany MF 11 a MF 11 bis byly postupně nahrazovány stroji Henri Farman F 40, speciálně postavenými pro pozorování a vyzbrojenými jedním nebo dvěma kulomety. V této době byla MF.62 začleněna do nové Groupe de Combat 12 se základnou v Cachy, které velel slavný kapitán Brocard. Letky této skupiny byly známé jako „čápi“. Novou skupinu tvořily N.3, N.26, N.73, N.103, N.37, N.65 a MF.62.
Ještě před přezbrojením na nové Nieuporty se piloti MF.62 učili bojovým metodám svých proslulých kolegů. Skupinové lety se staly každodenní činností. MF.62 zvyšovala počet letů nad frontovou linií a pozorovala nepřátelská postavení, která měla být v následujících týdnech ostřelována dělostřelectvem. První Nieuport 10 (N 761), poháněný rotačním motorem Le Rhône 80 o výkonu 80 hp, jednotka obdržela 8. května. Dne 18. května, již v Cachy a s větším počtem Nieuportů, byla přejmenována na N.62. Přechod na Nieuporty zcela změnil organizaci letky. Výcvik na nový typ zajišťovala N.3 a počet pilotů vzrostl na jedenáct. Letka, nyní vybavená Nieuporty 11, 16 a 12, si ještě několik týdnů ponechala čtyři Farmany F 40, dokud nebyly všechny posádky přeškoleny.
Od začátku ofenzivy na Sommě 3. července 1916 N.62 zesílila vizuální průzkum podél frontové linie a zároveň podnikala lety proti nepřátelským stíhačkám a balonům Drachen. Dne 20. září dorazil do Cachy první SPAD přidělený letce. Následujícího dne praporčík de Guibert namaloval kolem trupu SPADu VII tříbarevný pruh. O něco později tento tříbarevný pruh přijala jako rozpoznávací znak celá letka. Byl šikmý, zatímco původní Guibertův pruh byl rovný.
Dne 15. října se letka přesunula na letiště Chippilly na sommské frontě a velení znovu převzal kapitán Horment. V době jeho nepřítomnosti jednotce dočasně veleli praporčík Paul Tarascon, poručík Pierre Huillier a kapitán François Coli. Dne 15. prosince se letka přesunula na letiště Grivennes severozápadně od Montdidieru, stále na sommské frontě.
Dne 13. ledna 1917 obdržela letka pochvalu 6. armády za vynikající chování během bojů na Aisně. O dva dny později se přesunula do La Cense poblíž Fismes, nedaleko velitelství 6. armády pod velením generála Mangina. Dne 20. února převzal velení kapitán François Coli, který u letky sloužil jako pilot od předchozího listopadu.
Dne 10. dubna 1917 byla část letky vyčleněna pod velení poručíka Amanricha. Byla vybavena čtyřmi Sopwithy 1A2 s radiostanicemi TSF a doplněna čtyřmi pozorovateli z jezdectva. Skupina měla shromažďovat informace potřebné pro připravovaný útok 5. jezdecké divize na nepřátelské linie. Doprovodné letouny zajišťovala N.62.
Dne 8. května 1917 se N.62 přesunula na letiště sousedící se statkem Saint-Amand poblíž Saconinu západně od Soissons. Novým ohniskem pozemních bojů bylo dobývání postavení na Chemin des Dames. Letka podnikala četné průzkumné mise. Dne 7. října, po těžkých bojích v tomto sektoru, byla jednotka již plně vybavena SPADy VII a XIII a její označení se změnilo na Spa.62. Od 23. do 27. října 1917 se Spa.62, nyní pod velením kapitána Coliho, po mimořádně náročném působení v oblasti zúčastnila ofenzivy u Malmaisonu.
Od 2. do 6. listopadu 1917 pokračovaly podobné průzkumné úkoly. Hlavními cíli zůstávaly oblast Laonu a Crépy-sur-Serre. V této vysoce rizikové oblasti následovalo několik misí denně. Celé okolí Laonu včetně týlu německé fronty bylo důkladně pokryto. Všechny nepřátelské orientační body byly zaznamenány, analyzovány a zakresleny do sektorových map předávaných dělostřelectvu a pěchotě. Tato obtížná práce přinesla výsledky a umožnila dosáhnout výsledku bitvy podstatně rychleji, než se původně plánovalo. Dne 16. listopadu jednotka obdržela druhou pochvalu jménem 6. armády.
Zimu 1917–1918 strávila Spa.62 na letišti Saint-Amand v oblasti Saconinu. Dne 22. ledna byla Groupe de Combat 14, odpovědná za ochranu vzdušného prostoru kolem Paříže, posílena jednotkami Spa.62, Spa.79 a N.158. V březnu Spa.62 zesílila podporu pěchoty, pozorovací mise a útoky na německou pěchotu. Dne 4. dubna se přesunula na letiště Autheuil-en-Valois západně od La Ferté-Milon, aby se o tři dny později vrátila do Saint-Amand. Toto letiště sdílela s Br.213, jednotkou ALGP (těžké dalekonosné dělostřelectvo), která létala na Bréguetech XIV a rovněž patřila k 6. armádě.
Dne 29. května se Spa.62 přesunula na letiště May-en-Multien severovýchodně od Meaux a krátce nato na místo poblíž statku Profit nedaleko Chauconin-Neufmontiers severozápadně od Meaux. Začátkem června dostala vedle běžných úkolů za úkol napadat německé jednotky snažící se posílit postavení v údolí Ourcq. Tyto mise byly pro letku nákladné. Jednotka, nasazená v plné síle, při jejich plnění ztratila mnoho pilotů. Dne 9. června se přesunula na letiště u statku Lardoise poblíž Charmentray západně od Meaux. Následujícího dne, se 36 potvrzenými vítězstvími, obdržela čtvrtou armádní citaci, kterou jí udělil generál Degoutte, velitel 6. armády.
Dne 20. srpna 1918 vystřídal kapitána Françoise Coliho ve velení kapitán Louis Blamoutier. Dne 31. srpna, po dalších devatenácti vítězstvích, byla zcela vyčerpaná letka, která utrpěla vysoké ztráty, odeslána k odpočinku a doplnění na letiště Coupru západně od Château-Thierry. Dne 27. října se přesunula do Beverenu poblíž Roulers.
Spa.62 zakončila první světovou válku se 75 vítězstvími a 674 pořízenými fotografiemi. Proslula především dálkovými průzkumnými a fotografickými misemi za nepřátelskou frontou. Pátá armádní citace jí byla udělena 18. prosince. Nejúspěšnějšími piloty letky během války byli Paul Tarascon (12 vítězství), Alfred Quette (10), André Bosson (7), Jacques Favre de Thierrens (6), Marcel Bloch (5) a Charles Borzecki (5).
V období 1915–1918 se ve velení letky vystřídali pouze tři velitelé:
- kapitán Henri Horment od 11. srpna 1915 do 20. února 1917;
- kapitán François Coli od 20. února 1917 do 20. srpna 1918;
- kapitán Louis Blamoutier od 20. srpna 1918 do dubna 1919.
Je třeba upřesnit, že během rekonvalescence poručíka Hormenta od 11. července do 15. října 1916 zastávali funkci dočasného velitele praporčík Paul Tarascon, poručík Pierre L'Huillier a kapitán François Coli.
Poválečná historie
Po skončení války byla letka 19. prosince 1918 přesunuta do Diestu, kde strávila zimu a zůstala pod velením 6. armády. Na začátku dubna 1918 byla podle zdrojového textu odeslána do Azelotu jihovýchodně od Nancy a přidělena ke Groupe de Combat 19 k okupační službě v Porýní. Datum 1918 je ve zdroji zjevně chronologicky problematické, protože tato pasáž popisuje období po skončení války.
Poznámka: Kapitán François Coli záhadně zmizel spolu s Charlesem Nungesserem při jejich pokusu přeletět Atlantský oceán 8. května 1927."
